Po proudu či s proudem?

12. června 2013 v 14:11 | Ela
Tak jsem se dozvěděla, že jsem vehikl pro beta-hemolytického streptokoka. Po sdělení informace následoval dotaz, zda si má dotyčný pořídit roušku. Protočila jsem oči v sloup. Vážení, bakterie se přes počítač nepřenáší.

Pouštím si diskoremixy písniček, jenom proto, že se na to tančí.
Poslouchám (resp. čtu), jak si neustále na něco stěžuji, jak jsem líná, neschopná, bla, bla, bla. Jak se flákám, jak se moc učím.
Předstírám, že mi to nevadí. Nevadí.

Ignoruji tu smůlu, že žiju ve svém světě, jehož ústředním bodem je momentálně kuhyň. Snažím se ingorovat i fakt, že mi doma vykládají, jak se ze mě den ze dne stává jezevec. Možná to tak vypadá, vskutku.
Leč snažím se bojovat proti jezevčení.

Chybí mi sebevědomí. Prý. Přesto se snažím vytáhnout ehm-známého usilovně ven. Marně. Předpokládám, že zůstaneme po nějakou dobu ještě u psaní si na facebooku dvakrát denně. Než to uhnije. Tak si nedělejte plané naděje. Má to však pozitivum - nebude to bolet.
I když, co bolí. Mučení nohou epilátorem? Mám pocit, že ani to ne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Broňa Broňa | 14. června 2013 v 14:16 | Reagovat

Mám pocit, že máš nějakou ponorku?
Doufám, že Tě to brzo přejde a že nezůstane jen u psaní ať s tím nebo s tím. Držím palce.
B.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama