Nepokrevní nepříbuzní

25. ledna 2013 v 21:20 | Ela |  Mopslíky sú hlúpe psy
A pak se Ginuška plavně odrazila z gauče a přistála na křesle. Uchopila špunt do tlamičky a mohla se samou radostí zbláznit. Vskutku, byla tím špuntem tak nadšená, že zapomněla na zakousnutí vlastního ocasu. Leč chrčet nepřestala.


Zítra budu hlídat znovu. Jsem zvědavá, kolik se s tímto chrčivým raťafákem naučím. (Tedy jsem zvědavá, kolik se toho vůbec naučím...) Ale ne, musím si zvyknout. Prostě musím. Teď se hodím - na hlídání psa - tak bych si toho měla vážit. Měla.

Co na tom, že nechci? Vím, musím se trochu socializovat. Strážit mopse. A vybavovat se se Šamstrem třeba. Překousnout vlastní hrdost, či co to je, a věnovat se "rodině"- Když se to teď hodí, abychom rodinou byli. Strážení mopse a teplé večeře jsou dobrým důvodem, proč býti "rodinou".

Tak chodím na florbal, má být? Ne, nehrajeme jenom holky, to bych nemohla hrát, vzpomeňme na gympl. Bych všechny holky zabila, či? Ale pořád lepší řešit florbal než voňavku. Nebo pití. Nebo nechápat, že zelené špendlíky mohou být sladké a zralé. (Od toho máme ruce a chuťové pohárky, abychom to zjistili.)

Miláčku, Ginuško, hihň, hihň, Martííííííí..... Vážně, nemůžu se dočkat konce zkouškového? Spíš cesty na Slovensko? Popravdě nevím, nač se těším víc. Momentálně bych se šla nejradši zahrabat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nika Nika | Web | 26. ledna 2013 v 18:23 | Reagovat

Ahoj Elo! To je mi překvapení. =) Jak se vůbec máš po tak dlouhé době? =) Pro mě je to cvičení takový způsob odreagování. Pustím si veselé písničky a endorfiny pracují. =) Jen to tělo si občas opravdu potřebuje odpočinout. =) =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama