Uklízet se musí

10. prosince 2012 v 23:25 | Ela |  Psaníčka nikomu
Stejně jako spát, lítat a mít rád. Přátelé.


Nahoru, dolů, nahoru, dolů. Proč není většina věcí v životě tak jednoduchá jako vyjít a sejít schody? S hromadou knížek v náručí.

Já jen, že musím jít uklízet ve čtvrt na dvanáct v noci, i když bych si šla nejradši lehnout. Já vím, slíbila jsem to, a pak jsem se zbytečně celé odpoledne učila, já debil. Nebo teda nemusím. Ale nechci zas zklamat tím, že jsem neschopná. Beztak zklamu.

Tápu v bludném kruhu, motám se ve víru otázek. Proč? Proč? Proč? Nejradši bych někam zalezla, nejlépe hodně hluboko pod zem. Jenže to nejde. Kdybych si tak mohla vyměnit s někým boty a zalézt. Jen lidé se bojí a výměnu nezkusí. Proč by taky? Vtipné hlášky, party, pokoje v podkroví, databáze, prostě sen. A sny se nestávají.
Proč jsem nepřišla? Měla jsem teplotu. A ani se mi moc nechtělo. Ale to se neříká. Jako tisíce věcí.

A pak jsme jen zazerali a zazerali a zazerali. Několik minut, až se nám zatmělo před očima. Nezbylo nic, jen temná, prázdná tma. Tma tmoucí. Nohy nešly, ruce nic necítily. Východ byl kdesi a vchod nejspíš jinde. Pak bylo světlo a já se rozhodla. Zamést tmu, ne však pod koberec. Uklízet se musí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veronike Lucker Veronike Lucker | Web | 10. prosince 2012 v 23:35 | Reagovat

moc pěkný článek
ale nevím proč z toho uklízení děláš takovou vědu -_- :-D

2 Malá holka Malá holka | E-mail | Web | 11. prosince 2012 v 7:59 | Reagovat

Moc pěkné! Líbí se mi, že sis to (asi) nijak nepřipravila dopředu, ale jen jsi přepisovala svoje myšlenky! Dělám to podobně, ale moji čtenáři to mnohdy moc nechápou! :)

3 keepon keepon | Web | 21. ledna 2013 v 17:51 | Reagovat

Tvůj styl psaní je zajímavý, líbí se mi. Častokrát také uklízím v noci, nebo ještě lépe - v brzkých ranních hodinách. No co - uklízet se musí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama