Spis čekající

1. října 2012 v 21:02 | Ela |  Psaníčka nikomu
Čekám na chvíli, kdy s vřelostí chytím konvici s vroucí vodou a zaliju s ní čaj. A nečajový nápoj - ovocný čaj.


U cvičení jsem neodpadla, sláva. I když namále jsem měla. Nějak mi to třídenní volno neprospělo. A to jsem chtěla včera cvičit, leč pořádně to nešlo. Tedy šlo by to, kdybych bývala byla nešla na party. Ale co, aspoň jsem se cestou tam i zpátky prošla, že. Když už nic jiného.

Zda zrealizuji zítřejší cvičební plány jest ve hvězdách. Ne, že by dnes nebyla obloha zrovna nejasná a Měsíc nesvítil. I Hradčany svítí. Jen já zrovna nezářím, že. Nadšení z toho, že dnes půjdu do školy v kombinaci s měsíčním svitem a stresem domácím mi způsobilo neklidnou noc. Vstávala jsem s očima zarudlýma, angorský králík hadr. Naštěstí šikovní farmaceuti stvořili cosi jako kapičky do očí. A sláva černému čaji. S kapkou mléka.

Zítřejší cvičení je stále ve hvězdách. Možná ho dám ráno, ach ano. Pověnuju se pak však dostatečně škole? Nezemřu při tělesné? A dojdu vůbec na tu párty? Toť ve hvězdách, škoda jen, že ty Hradčany jsou jasnější.

Proč vlastně ty párty tak vymetám, když je ve své podstatě tak nesnáším? Snad abych byla mezi lidmi a nezemřela žalem. Snad abych se socializovala. Snad abych poznala nové lidi. Jen mám pocit, že nevyhledávám nejlepší možné varianty. Ale co už. Byt obývaný pouze mnou a králíkem je naštěstí zatím v nedohlednu.

A tak táhněte k čertu s popularitou. Hop, hop, hop!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama