Říjen 2012

Nechť sněží!

27. října 2012 v 22:38 | Ela
Měla bych poreferovat o prvním sněhu. Když už to tedy přišlo.
Drobné vločky se snášely z oblohy. Ohromné trakaře se řítily k zemi. Vítr si pohrával se směrem jejich letu, stejně tak, jako si pohrával se zelenými listy na topolu. Tak přišla zima ještě předtím, než stihl dorazit bílý kůň.
Napadá mě jediné? A nezkomplikuje to víno? Duh.

Mezilidské vztahy

22. října 2012 v 16:58 | Ela |  Mopslíky sú hlúpe psy
V podstatě je mi jedno, že se o mě občas někdo zajímá. Ba naopak, jsem ráda, že si na mě někdo vzpomene. Ale odsud-posud.

Hlasitá odezva srdečního svalu

20. října 2012 v 22:10 | Ela |  Dlažba, co neznamená svět
Engish is debilitating, all I need is counterstaining... Hmm, to první jo, to druhé určitě ne.
Ne, nechci se tu vypisovat, co všechno mě bolí. I když by to asi nebyl dlouhý seznam. Tak tedy začneme?

S Prasetem navždy a nikdy jinak

15. října 2012 v 19:27 | Ela |  Mopslíky sú hlúpe psy
Pro spokojený život platí následující pravidla:
1. nikdy nepostujte nic na facebook
2. vždy se tvařte jak mrtvý brouk
3. odtisněte cestu do Plzně na dobu neurčitou
4. a spokojeně se učte

Velké děti a malí dospělí

14. října 2012 v 21:14 | Ela |  Dlažba, co neznamená svět
Nespokojeně sedím v zářivě zeleném triku u stolu a snažím se neohryzat propisku. Opět se trápím s překladem angličtiny, a překvapivě se opět jedná o angličtinu školní. Bifľošské honění bodů, bifľošské honění bodů. Asi z toho jednoho krásného dne zemřu.

Příliš krátká sukně

9. října 2012 v 22:09 | Ela |  Psaníčka nikomu
Dnes jsem potkala spolužačku ze střední. Jen tak pro ilustraci, blondýna studující na VŠE s přítelem na matfyzu. Nesla si spokojeně dárkovou taštičku s dárkem pro někoho. Já se samozřejmě vlekla s velkou a objemnou taškou (tedy abych nekecala, vločky, jogurty, čaje a silonky), přesně jako vždycky, když někoho potkám. Dnes navíc bez bonusu - toaletního papíru. Jen jsme se pozdravily a pokračovaly v cestě. Nedalo mi, abych se za ní a za její sukní neohlédla. Krátká, krátká, příliš krátká. Takovou snad už ani nenosím. Podívala jsem se na tašku, vzpomněla si na fakt, že se spolužačka bude vdávat, a polkla. Vážně, připadám si už příliš stará.

Tma, zima, hnusně

7. října 2012 v 12:53 | Ela |  Psaníčka nikomu
...a ještě se musím učit. Paráda.

Pistolka

3. října 2012 v 15:34 | Ela |  Dlažba, co neznamená svět
Na včerejší párty (kde byla hlava na hlavě) přinesl kamarád pistolku. S klidným svědomím bych ji nazvala poplašňákem, hračkou mého mládí. Že jsem mu střílení po lidech zakázala, je věc druhá. Ne, že by to tedy mělo kýžený efekt, byla jsem osočena, že se chovám jako eh-uh-cosi-co-jsem-přesně-nerozuměla-ale-tipla-bych-to-na-potrefenou-milenku a nebo jako matka. Pro dobrotu na žebrotu, měla jsem osočitele nechat zastřelit poplašňákem. Příště.

Spis čekající

1. října 2012 v 21:02 | Ela |  Psaníčka nikomu
Čekám na chvíli, kdy s vřelostí chytím konvici s vroucí vodou a zaliju s ní čaj. A nečajový nápoj - ovocný čaj.